Kvalitativní důkaz definujme jako souhrn vztahů, jež vyplývají z obecného uplatnění absolutních zákonů Života a týkají se funkční organizace a zákonitého vývoje soustavy. Rozhodující význam mají tyto skutečnosti:

- ve smyslu obecného uplatnění Zákona tří prvků jakýkoliv děj, funkční i vývojový, lze realizovat jen organizací tří prvků (vývojových údobí), a to vždy s charakteristikami tří stupňů efektivnosti obecně se uplatňujících vlastností, přitom kvalitativně opačných pro organizaci kvantitativní a pro organizaci kvalitativní (podrobněji viz P2)

- ve smyslu obecného uplatnění Zákona vývoje každý plnohodnotný systém v nekonečně rozměrném kosmu se neustále vyvíjí, přičemž podstatou tohoto vývoje je zvyšování (akumulace) energie v rozvíjející se soustavě důsledně podle Křivky vývoje na obr.1. Předmětný vývoj se vždy uskutečňuje ve dvou opačných fázích - ve fázi NEDOSPĚLÉ a ve fázi DOSPĚLÉ (viz P4).

Pro civilizaci je důležitá absolutní představa celkové organizace Života, jaké systémy Život uplatňuje, jaká poslání mají tyto systémy, jaké jsou charakteristiky okrajových podmínek, ve kterých pracují. Z těchto informací si člověk musí učinit jednoznačnou představu: v jaké vývojové fázi se dnes ocitáme, co od nás Život dnes vyžaduje, abychom se přiblížili jeho absolutním potřebám, co nejefektivněji vyřešili své problémy a nastoupili na cestu přirozeného, tj. i nejefektivnějšího vývoje k zajištění trvalé a plnohodnotné existence civilizace. A pro podání kvalitativního důkazu, zda-li naše úvahy jsou pravdivé, musíme vyslovit takové vztahy na podkladě Absolutních zákonů Života, které potvrdí právě popsané organizační prostředky i jednoznačné uplatnění Absolutních zákonů.

Jestliže každá činnost má svou zákonitou organizaci, musí být možnost ji absolutně hodnotit. Přitom logickým prostředkem hodnocení je způsob, jakým bylo dosaženo vytvoření Produktu (podrobněji viz P15). Produkt je smyslem každé činnosti v Životě nekonečně rozměrného kosmu a představuje funkčně stálou energii – k tomu, aby mohl být vždy živoucí a připravený k vytváření nového děje. Stálost má charakter nekonečné energie, neboť jí neubývá. V tomto smyslu musí Produktu příslušet jen jediný bod na ose X Křivky vývoje. Je jím Nulový bod, a důkazem jsou následující funkční charakteristiky (vyplývající z Kvalitativní symetrie mezi Hmotným a Duchovním prostorem):

    .. ve Hmotném prostoru činnost se realizuje vývojem od prvotní energie s cílem vytvoření Produktu, jež má význam nekonečné energie, avšak ji nemůže uplatnit k vytvoření činnosti nekonečně vysoké energie – k činnosti s E= nekonečno. Produkt je jen funkčně stálou energií pro rozvíjení nové činnosti. V absolutním vývoji je Produktem Skelet, jehož dostavěním byl dokončen Nedospělý vývoj a jsou vytvořeny podmínky pro zahájení Dospělé fáze vývoje. Proto Produkt má relativně nekonečně vysokou energii, je Nulovým bodem – avšak jen jako podmínka energetické stálosti, připravenosti kdykoliv být prvotní energií pro novou činnost, která ovšem ihned jak se zažehne, vytvoří Funkční energii soustavy podle charakteru organizace: v Absolutně Nedospělé činnosti je E blízké 1, v Absolutně Dospělé (v Tvůrčí a opačné k Nedospělé) činnosti je E´ blízká relativně nekonečné hodnotě. Avšak totální uplatnění nemůže dosáhnout, neboť ihned jak se zažehne Energetické prázdno, stejně okamžitě se sníží nastoupením na sestupnou větev vývoje

    .. jestliže ve Hmotném prostoru je dominantní veličinou Produkt (jako relativně stálá energie daná svou existenční stálostí) a ten je až výsledkem vývoje energie na třech stupních

    .. musí dominantní veličinou Duchovního prostoru být Nekonečně vysokou energií, tj. akčně funkční energií a je na počátku každé činnosti. Uvedené je základní informací pro vytváření představ o organizaci Duchovního prostru

    .. jestliže v Duchovním prostoru je prostředkem vývoje rozmnožování funkčních prvků Absolutních kvalit

    .. opačnou podstatou vývoje ve Hmotném prostoru musí být vývoj kvality funkčních prvků a stupně uplatnění této kvality s významem Funkční hmotnosti M. A jestliže zvyšování kvalitativního uplatnění je prostředkem vývoje, musí plnohodnotné uplatnění kvalitativní podstaty funkčních prvků být prostředkem absolutních, tj. vrcholných systémů Života – od každodenních potřeb hodnotné komunikace člověka s člověkem, organizaci našeho těla i mozku až po organizaci celého kosmu.

Rozhodujícími charakteristikami každé činnosti, a proto i kriteriem pro její absolutní hodnocení tedy je:

    .. v Nedospělém vývoji stupeň dostavění Skeletu veličinami E, M s průběhem podle vzestupné větve Křivky vývoje. Nedospělý vývoj je ukončen takovým dostavěním Skeletu, jež má energii k zažehnutí Tvůrčí práce. Diplomová práce je kriteriem pro posouzení stupně výstavby Skeletu. Známé je poslání Diplomové práce studenta před závěrečnou zkouškou studia, analogickou je Diplomová práce civilizace. Je jí budování Kosmicky dospělé organizace společnosti pro celou civilizaci, přičemž začátkem je ustanovení Presidia civilizace a mobilní volba Prezidenta každého státu: všemi lidmi a vždy jestliže Prezident nepracuje podle představ lidu svého státu. To je kriterium pro budoucí hodnocení dnešní práce politiků, avšak i všech, kteří se dnes podílejí na vytváření Společenského vědomí. Neboť jeho přímým důsledkem je současnost ve svých mocenských hrátkách, nekonečných Nedospělých představách, nedospělých experimentech, jež ze současnosti činí labyrint Nedospělých představ, na jehož konci jsou války, stálé zbrojení a terorismus

    .. v Dospělém vývoji organizaci hodnotí stupeň vytvoření vnitřní kvality Skeletu veličinami E´, M´ s průběhem podle sestupné větve Křivky vývoje. Vývoj je dokončen po funkčním dotvoření rozvíjeného systému. Tvůrčí fáze pro civilizaci již znamená Dospělý vývoj budováním stále niternějších kvalit všech občanů. Pochopitelně každá současná úvaha v Dospělém vývoji bude nejen nepřípustná, ale naprosto úsměvná. Tehdy nebude třeba řešit žádnou ze současných nízkostí. Prostě nebudou, současné podvádění připadne každému naprosto absurdní. A absurdnost současného počínání si již má uvědomit každý, který se ve svém vývoji dopracoval na vyšší kvalitativní úroveň. To, že politikové, vědci, novináři a soudy nereagují na mé písemnosti je důkazem jejich myšlení v zajetí Nedospělých experimentů. A takto budou v blízké budoucnosti hodnoceni.

Jak skutečně nepatrným prostředkem specifického poslání naše současné systémy jsou, si ukažme popisem všech okrajových podmínek v organizaci Života – Duchovního i Hmotného prostoru.

Podstatné skutečnosti jsou na obr. 22, kde ve dvou opačných polovinách a čtyřech opačných kvadrantech jsou vyznačeny charakteristiky samostatných okrajových podmínek, ve kterých se realizuje Život. Jejich pravdivost dokažme výčtem kvalitativně symetrických vlastností opačných kategorií v jediném celku, kvalitativní symetrií jejich funkčních charakteristik.

Vyznačují tedy kvalitativní symetrii na základní úrovni organizace Života – spolupracujícími kategoriemi jsou Duchovní prostor a Hmotný prostor. Každý má své poslání, svůj vývoj, kterým připravuje energii pro započetí vývoje v prostoru opačném. Ovšem jako kvalitativně symetrické kategorie musí mít všechny funkční charakteristiky opačné. Základ byl již popsán výše úvahami o Dominantní veličině Hmotného prostoru a Duchovního prostoru. Je-li v jedné kategorii (v Hmotném prostoru) základním funkčním prostředkem vývoj za účelem vytvoření Produktu (s významem Dominantní veličiny), musí funkčním základem v opačné kategorii (v Duchovním prostoru) být existence Dominantní veličiny nekonečně vysoké energie, která je prvotním hýbatelem činnosti uskutečňující se v podmínkách nekonečně vysoké energie.

Opačnými funkčními charakteristikami je činnost, která se uskutečňuje v nekonečně energetických úrovních při nemožnosti dosažení nekonečně vysoké energie (Hmotný prostor) a činnost, která se uskutečňuje v prostředí nekonečné energie, tj v Duchovním prostoru. Již tato skutečnost je hodně přesvědčivým důkazem existence Kosmického vědomí (Boha) a naznačení jeho poslání: tj. hýbatele veškeré činnosti Duchovního prostoru a neúčast na dění v Hmotném prostoru.

Život, s významem veškeré energie v nekonečném kosmu, musel tedy být “nastartován” v  Duchovním prostoru, kdy absolutní (prvotní) tvůrčí soustavou (dvou opačných kategorií) bylo Kosmické vědomí a Energetické prázdno (podrobněji viz Sděl. 4,5,6, P10,14). Zákonitým vývojem byl budován skelet z hmot absolutních kvalit (MI, MII) a do hmotného prostoru (z Nulového přechodu) byla vyvrhována zárodečná energie: mrak elementárních částic s významem prvotní hmoty nejnižší funkční kvality pro vývoj Hmotného prostoru. Tímto vyvržením zárodečné hmoty byl zahájen vývoj v kvalitativně symetrických podmínkách, který charakterizuje tato jediná skutečnost:

- neustálý vývoj prvotního hmotného materiálu ke stále  vyšší a vyšší kvalitě, ke stále vyšší organizovanosti, a to vlastními prostředky Hmotného prostoru, neboť absolutně dokonalá tvůrčí činnost je jen prostředkem kvadrantu 1 a 4. Dodejme, že Produkt tohoto nekonečného vývoje nejrůznějších forem, kvalita v Hmotném prostoru nejvyšší, Duše biologických jedinců, proniká z Hmotného prostoru zpět do prostoru Duchovního a takto uzavírá kruh spolupráce těchto kvalitativně opačných kategorií prvotního organizačního celku. Zdůrazněme, že jestliže započetí vývoje ve kvadrantu 2 (ve Hmotném prostoru) bylo podmíněno vyvržením energie absolutně nízkých funkčních možností z kvadrantu 1 (z Duchovního prostoru), je započetí vývoje v kvadrantu 4 podmíněno vyvržením vrcholné energie z Hmotného prostoru. A dodává, že jestliže zárodečná hmota do Hmotného prostoru byla vyvržena jen díky vývoji k vyšší kvalitě, potom Naše Duše mohou do Duchovního prostoru proniknout jen odbouráním naší nekvality, procítěním se k podstatě i rozsahu všech našich prohřešků. Teprve tehdy se staneme Absolutní kvalitou, které bude dopřáno ukončit své trápení ve Hmotném prostoru a proniknout do Absolutního prostředí Duchovního prostoru – prostředí nekonečných možností komunikace, nekonečné krásy.

Co je další funkční podstatou symetrie upřesněme prostřednictvím ostatních řádků. Dovolte mi jen znovu zdůraznit, že ve smyslu Kvalitativní symetrie v žádné z činností Hmotného prostoru se nesmí uplatňovat nekonečně vysoká energie, neboť ta byla a je posláním prostoru Duchovního. Konání zázraků není funkčním posláním, tím méně povinností Kosmického vědomí. Tím odpovídám na častá tvrzení, že kdyby existoval Bůh, nedopustil by taková zvěrstva, nebo přírodní katastrofy, jaké se v našem Hmotném prostoru dějí. Je třeba si uvědomit, že Hmotný prostor má své poslání stálého vývoje k vyšším kvalitám, jež je prostředkem vytváření nekonečných životních forem a nekonečných zážitků. A je na nás poučit se z chyb a omylů, uvědomit si, že na vině všech nízkostí od malých prohřešků až po vraždění je vždy jen naše Nedospělost, naše nízké cíle – naše seberealizace v podmínkách druhého kvadrantu. Jen my sami můžeme vývoj posunout do Kosmicky Dospělých úrovní, které přirozeně odbourají všechny nízkosti. Tyto prostředky k eliminaci současných nízkostí ovšem Život má až v okrajových podmínkách Kosmicky dospělých organizací kvadrantu 3. Snad Vás přesvědčí níže uvedené.

Většina skutečností již byla vyslovena výše, proto jen stručné konstatování:

Ve smyslu obecného uplatnění Zákona kvalitativní symetrie musí existovat činnost, kdy Kosmické vědomí tvoří (kvadrant 1) a činnost (kvadrant 4), které se účastní funkčně pasivně – je jen prostředím nekonečné energie k činnostem, ve kterých jsou aktéry samostatné veličiny. Těmito veličinami mohou být jen energie přicházející z Hmotného prostoru – dodejme, že vrcholné energie, a že jimi jsou Duše všech biologických jedinců. Důkazy vyplývající ze souvislostí uvedených výše doplňme dalšími logickými závěry:

Shrnutí: Zatímco v Duchovním prostoru existuje stálá energie E= ¥ , funkčně neomezených možností, avšak uplatňující se aktivně i pasivně (viz dále), v Hmotném prostoru není žádná stálá akční veličina, tím méně Stálé nekonečné energie. Vše je nutné budovat prací, ovšem ve smyslu obecného uplatnění zákona kvalitativní symetrie musí být dvojího charakteru: Nedospělá (pasivní), nebo Tvůrčí (aktivní), přičemž jako první se uplatňuje činnost pasivní. Absolutní hodnocení vyžaduje určit, v kterém kvadrantu obr. 22 se činnost realizuje. Podrobněji dále.

Opačnými charakteristikami oproti Duchovnímu prostoru jsou tyto skutečnosti:

- vývoj začíná Nedospělou fází podle vzestupné větve Křivky vývoje, jež má (spíše musí mít) omezené trvání

- Nedospělý vývoj ukončí zažehnutí Tvůrčí práce – jako prostředek Dospělého vývoje, jež má neomezené trvání. To všechno jsou kvalitativní důkazy dokumentované organizace Života. Přitom pro současnost je velmi poučné, že Nedospělý vývoj ukončí až schopnost systému zažehnout absolutní Tvůrčí práci. A tu civilizace může zažehnout jen budováním Kosmicky dospělé organizace společnosti. Je naivní si myslet, že Vyspělý život kosmu s námi dříve naváže kontakt, je malostí nevěřit v existenci Vyspělého život kosmu – jen proto, že není tak naivní, aby nabídl své možnosti společnosti, která by jich rázem zneužila. Navíc lze předpokládat existenci jednoznačných pravidel Prvního kontaktu civilizací absolutně Nedospělých a civilizací absolutně Dospělých, jež naši civilizaci vychovávají (v rámci předpokládaných pravidel) již mnoho tisíciletí.

Má-li být naše představa vývoje a organizace Života správná, musí charakter činností, v obou prostorech i v jejich dvou vývojových fázích, být kvalitativně symetrický, tj. opačný. K výše konstatovanému připojme:

    .. činnost absolutně nedokonalá charakterizovaná tím, že funkční prvky soustavy nemají plnohodnotné uplatnění své kvalitativní podstaty. Tyto systémy neumožňují vývoj k vyšší Funkční energii E svým provozem, množství energie, k vytvoření soustavy příslušné E, je nutné soustavě dodat ve výrobním procesu. Tyto absolutně Nedospělé systémy dále charakterizuje: ke své činnosti potřebují oporu planety, Produkt je budován jednosměrným provozem Zvenčí při možnosti dalšího využití Produktu jen jako prvotní energie pro další absolutně Nedospělou činnost. To jsou charakteristiky všech současných systémů vrcholící omezeným výkonem – existencí výkonnostní bariéry v podobě exponenciálního růstu potřeb v blízkosti mezních výkonů. Přímým důsledkem je i nemožnost dosažení rychlosti světla těmito absolutně Nedospělými systémy, přičemž Rychlost světla je bariérou jen pro absolutně Nedospělou činnost

    .. ve smyslu kvalitativní symetrie (vzhledem ke kvadrantu 1 i k nedospělé organizaci kvadrantu 2) musí existovat i Nedospělá (učební) činnost absolutní, která realizuje Skelet akumulací energie reakce při provozu systému vyrobeného s Funkční energií E=1. Právě tato možnost systém činí absolutní, neboť provozem lze dosáhnout absolutní Dospělosti - ukončení relativistického vývoje dotvořením skeletu do kvality, jež umožní zažehnutí Tvůrčí práce. A to je impuls k ukončení Nedospělého vývoje a k přejití činnosti z kvadrantu 2 do kvadrantu 3.

- Kvadrant 3: charakterizuje tedy Tvůrčí práce uvnitř Skeletu (vybudovaného v podmínkách kvadrantu 2), kde existence dostavěného Skeletu byla podmínkou k zažehnutí Tvůrčí práce a k ukončení Nedospělého vývoje v kvadrantu 2. Podstatou je budování vnitřní kvality Skeletu, jež způsobuje vývoj podle sestupné větve Křivky vývoje. Zdůrazněme, že funkční možnosti jsou oproti kvadrantu 2 vždy nesrovnatelně účinnější, neboť jde o absolutní Tvůrčí činnost, kde zdrojem energie je Energetické prázdno. K prostředkům třetího kvadrantu například náleží: přenesení veškeré výroby do meziplanetárního prostoru s využitím hmot všech planet, vytvoření životního prostředí nezávisle na Slunci, neomezený pohyb v nekonečném kosmu nadsvětelnou rychlostí - s významem realizace opačné existenční (omlazující) fáze člověka apod.

1_D …tvůrčí proces Energetického prázdna je podmíněn indukcí tvůrčích okrajových podmínek Kosmickým vědomím, přičemž vytvářená hmota MII je katalyzátorem urychlující tento tvůrčí proces

1_H … tvůrčí proces Energetického prázdna je podmíněn jeho dostatečně akčním obepnutím skeletem, vytvořením vnitřního pracovního prostoru, přičemž vytvářená vnitřní kvalita zpomaluje tvůrčí činnost

2_D … tvůrčí činnost se uskutečňuje na povrchu statické hmoty MII

2_H … tvůrčí činnost se uskutečňuje uvnitř dynamického skeletu

3_D … tvůrčí proces (Dospělý) je realizován jako první, nedospělý následuje jako druhý, přičemž nedospělý zastaví proces dospělý

3_H … vývoj systému začíná svou Nedospělou fází, aby po dostavění skeletu nezbytné energetické hodnoty byly vytvořeny podmínky pro zažehnutí Dospělé (tvůrčí) fáze, jež zastaví dosavadní Nedospělý vývoj resp. ho přetvoří na Dospělý.

Zatím co v kvadrantu 4 nedospělý proces již na svém začátku zastaví proces tvůrčí (kvadrantu 1), v Hmotném prostoru naopak nedospělý proces (kvadrantu 2) až na svém konci vývoje vytvoří podmínky k započetí tvůrčího procesu v kvadrantu 3. To vše je kvalitativní symetrie.

Opět v každém kvadrantu musíme rozlišit specifické i vzájemně opačné charakteristiky Produktu a Podstaty činnosti.

Podstatou je ryze tvůrčí činnost s jednoznačným produktem: byly vytvořeny hmoty MI, MII, MIII, které zde předtím nebyly. Hmoty MI a MII vytvořily skelet, hmota MIII (zvětší části) byla vyvržena z tohoto skeletu, aby kvantitativně spolupůsobila s hlavním prvkem 1´ – hmotou MI

V existujícím skeletu a v životním prostředí nekonečně vysoké energie žije “cizí” Duchovní energie, kde produktem tohoto života jsou informace v hlavním prvku skeletu (Kvantitativní vědomí kosmu), které působí jako akční kvalita tohoto hlavního prvku

- Kvadrant 2

Je budován skelet Nositele vývojového děje, avšak ne jako produkt akční energie, ale jako produkt energie reakce. Produktem akce je samostatná energie, která opouští soustavu

Ve vnitřním prostoru skeletu, vybudovaného v kvadrantu 2, se realizuje tvůrčí činnost, jejímž neoddělitelným produktem je vnitřní kvalita skeletu a oddělitelným produktem energie indukovaná touto kvalitativní změnou, jež opouští skelet a realizuje svůj vývoj.

To vše jsou kvalitativně opačné skutečnosti týkající se všech činností kosmu, přičemž neexistuje žádná výjimka a anomálie.

Každá Kosmicky dospělá organizace je realizována induktivní soustavou s Nositelem vývoje, který je oporou k činnosti určité E, M, podle množství akumulované energie. Akumulována je energie reakce vytvářené ve vlastním provozu, tzn. že induktivní systém svým vlastním provozem realizuje vývoj podle křivek jednotlivých kvadrantů – a to vždy s exponenciálním průběhem, s exponenciálním zvyšováním nebo snižováním E, M. Všechny současné organizační systému jsou soustavami Nedospělými, které realizují nedokonalý produkt akce - produkt reakce je potom zplodinou, která se vnáší do povrchu planety. Proto provozem se nerealizuje vývoj k vyšší E, M, naopak amortizací se výkon systému snižuje. Hodnoty E=M jsou, u nedospělého systému, předurčeny koncepcí řešení, jež lze vytvořit na třech stupních efektivnosti, vždy s odpovídajícím rozpětím E, M – viz dřívější Sdělení.

Samostatnou problematikou je operační čas, jež je měřítkem operační rychlosti soustavy. Zdůrazněme, že tento čas není určující veličinou systému, ale důsledkem jeho energetického stavu, činnosti při určité Funkční energii E. Tím chci říci, že neexistuje žádný “stroj času”, který by určoval chod všeho, co my vnímáme, včetně průběhu našeho stárnutí. Naopak, Život je souhrn funkčních dějů, z nichž každý má svou energetickou hodnotu (Funkční energii E) danou svou okamžitou kvalitativní úrovní. Ta určuje operační rychlost každé soustavy, jejímž měřítkem je operační čas s významem doby nutné k uskutečnění jednoho operačního cyklu soustavy. Člověk se potřebuje orientovat a k obecné orientaci si zvolil Čas odvozený od pohybu naší planety kolem Slunce. Pochopitelně tento Čas není nějakou objektivně existující veličinou, která by cokoliv jakkoliv ovlivňovala: změna ročních období není dílem Času, ale polohy naší planety vůči Slunci. Čas je pouhým dohodnutým měřítkem k měření doby, kterou vnímáme jako trvání činnosti, existence. Přitom rozlišovat je třeba dva různé časy:

.. čas T kladný (T > 0) má význam postupu činnosti od Příčiny k Následku

.. čas T záporný (T < 0) má význam postupu činnosti od Následku k Příčině.

To znamená, že měříme čas v soustavě, ve které se může nejdříve uplatnit budˇpříčina (kladný čas) nebo následek - záporný čas, který ovšem nemá význam vrácení času včetně událostí. Např. lze člověka “omladit”, avšak ne tím, že bychom “přeřadili nějakou páku času” a vrátili svůj život zpět jako magnetofonový pásek. To, co člověk prožil, již nelze vrátit nazpět, lze jen pokračovat v jiném životním prostředí. V nadsvětelném prostoru, v prostředí vysoké gravitační indukce se jen “přepóluje” směr provozu mitochonrií všech našich buněk, aby voda uvnitř mitochonrií, vzniklá jako produkt reakce v procesu aerobní oxydace, se v nadsvětelném prostoru stane jediným zdrojem energie pro naši existenci totální regenerace. Štěpení a následné vytlačení vody z mitochondrií nás připraví pro opětnou mladistvou existenci při uchování všech dřívějších prožitků. Stálá cesta vpřed, avšak ve dvou opačných životních prostředích, nám vrátí mladost.

                / v kvadrantu 1 je T > 0 / / v kvadrantu 2 je T > 0 / / v kvadrantu 3 je T < 0 / a / v kvadrantu 4 je T < 0 /.

    .. spalovací motor je soustavou I^o efektivnosti, má nejnižší E, M a je také nejúspornějším motorem

    .. turbína je soustavou II^o, má vyšší E, M, avšak jen za cenu vyšších nákladů v provozu i ve výrobě

Důležité je třeba si uvědomit omezené možnosti těchto nedospělých systémů, které v relativistické fázi, na rozdíl od soustav dospělých, svůj výkon ztrácejí – raketa tím, že odhazuje hmotu nerelativistickou (tedy hmotu, jež je prostředkem vytváření tahové síly), zatím co hmota urychlovaná relativisticky zvětšuje svoji hmotnost. Každý nedospělý problém, jestliže ho chceme co nejlépe a nejdůsledněji vyřešit, vyžaduje od nás rychle zvyšovat potřebu dodávky energie (ve výrobě i v provozu). Tím každá nedospělá organizace si sama staví nepřekročitelnou bariéru k realizaci vyššího výkonu – aby nad efektivní mezní se veškeré naše úsilí rozplynulo v extrémních požadavcích vyúsťujících v nákladech, jež naše snahy naprosto znehodnotí.

Pochopitelně do kvadrantu 3 nelze proniknout nedospělou organizací, neboť třetí kvadrant je vyhrazen absolutně Tvůrčí činnosti, která je opačná k charakteru činnosti v kvadrantu 2, ve kterém byl stavěn skelet. Činnost opačná začíná bezprostředně po dostavění skeletu Nositele, a to zažehnutím absolutně tvůrčí práce uvnitř tohoto skeletu, jež určuje okrajové podmínky Tvůrčí činnosti. To jsou charakteristiky opačné ke kvadrantu 2, avšak i kvadrantu 1, kde tvůrčí činnost se realizovala na povrchu hmoty. Opačný k oběma kvadrantům je i průběh vývoje E, M – postupné exponenciální snížení způsobuje budovaná vnitřní kvalita, kde stále složitější souvislosti prodlužují operační dráhu a zvětšují operační čas. To má za následek snížení tvůrčí energie E´a M´, kde M´ (tvůrčí kvalita) značí stupeň prázdna ve vnitřním pracovním prostoru, které se budováním vnitřní kvality zaplňuje. Důsledkem je exponenciální snižování křivky vývoje. Zdůrazněme nejdůležitější kvalitativní symetrii mezi kvadranty 2 a 3:

- zatímco prostředkem činnosti ve 2. kvadrantu je hmota a stavění funkčního skeletu z hmoty

- prostředkem tvůrčí činnosti v kvadrantu III je Energetické prázdno, aby bezprostředně po dostavění skeletu bylo “čisté” prázdno zdrojem relativně nekonečně vysoké energie, jež v průběhu fáze euforie se rychle “špiní” vnitřní kvalitou a rychle snižuje svou energii. Snížení E´, M´ lze vysvětlit i snížením objemu prázdna na úkor vybudované vnitřní kvality. Tato skutečnost je i opačná ke kvadrantu 1, kde tvůrčí výkon Energetického prázdna se budovaným produktem exponenciálně zvyšuje.

Podstata funkční organizace kvadrantu 4 musí být kvalitativně symetrická, tj. opačná, ke všem ostatním kvadrantům – tato opačnost je dána těmito skutečnostmi:

    .. Duchovní prostor realizuje Nedospělý vývoj s postupným exponenciálním snižováním E´, M´, kde snižování způsobuje existence stále většího množství informací v Kvantitativním vědomí, aby informace další byly jen z části nové – tj. při budování Kvantitativního vědomí kosmu se nově uplatňují jen nuance ze zážitků a poznání později příchozích jedinců

    .. dodávaná energie (Duše biologických jedinců) do skeletu Duchovního prostoru nerozvíjí jeho základní funkce, naopak je samostatnou energií, která se uplatňuje v samostatném funkčním provozu, aby produkt této činnosti se ukládal v podobě kvantitativní energie v hlavním prvku skeletu – jako prostředek realizace záporného času, tj. Následek, s významem Kvantitativního vědomí kosmu

    .. podstatou záporného času je funkční uplatnění Příčiny až po Následku. Příčinou je Duše zemřelého jedince, která v Nulovém přechodu do Duchovního prostoru se nejdříve očistí působením Následku, který sám, až po svém očistění, bude rozvíjet.

- že neustále upřednostňujete (v diskusi i v realizaci) řešení a úvahy o problematikách, jež jsou zákonitou zplodinou současných absolutně Nedospělých systémů a tedy těmito systémy uspokojivě neřešitelné a tím i neodstranitelné

- že každou současnou problematiku je třeba řešit Absolutními systémy

- že je třeba se zastavit, odložit všechna navrhovaná opatření a všechny problémy studovat v kontextu absolutních možností Života, v kontextu nutnosti realizace Relativistického vývojového skoku civilizace.