P17. Veličiny a zákonitosti absolutní konstrukce Života

        Podstata činnosti v Hmotném kosmu

V P2 jsem popsal základní zákon Života: Zákon tří prvků a uvedl více příkladů jeho obecného uplatnění. Výmluvným i jednoduchým důkazem tohoto obecného i všesměrného uplatnění Zákona tří prvků je Tab. 3. Jak jinak označit skutečnost, že vše, co se realizuje a vůbec může realizovat v celém nekonečně rozměrném kosmu, musí mít svou funkční, energetickou a existenční podstatu s významem trojjediných prostředků i způsobu realizace jakéhokoliv děje Hmotného kosmu. Ve smyslu Zákona tří prvků každá Podstata má charakteristiky jednoho ze tří stupňů efektivnosti a každá má ke svému naplnění tři prvky. Jen jejich prostřednictvím lze jakoukoliv činnost uskutečnit, jen proděláním všech tří údobí existenční podstaty je funkční děj plnohodnotně dokončen. Podrobněji viz P2. Zde charakterizujme jednotlivé Podstaty, jako prostředky funkční organizace Hmotného kosmu, charakterizujme jejich stavbu, tj. vždy tři prvky a poukažme na příklady v tab. 4/1 a 4/2. Společně jsou důkazem obecné platnosti Zákona tří prvků, obecného uplatnění charakteristik tří stupňů efektivnosti i nejstručnějším popisem základní organizace Hmotného kosmu: soustavami AIo, AIIo, AIIIo. Pro úplnost dodejme, že výše uvedené se bezezbytku uplatňuje v elementárních činnostech, v Kosmicky dospělých činnostech musí se vytvářet spolupráce vždy dvou trojných sestav základní konstrukce, a to na třech stupních. Než popíšeme jednotlivé Podstaty a jejich prvky, ještě připomeňme uvažované charakteristiky tří stupňů efektivnosti pro Hmotný prostor:

    - Io .. kvantitativně statický základ neschopný jakékoliv dynamiky

    - IIo .. dynamický prostředek, avšak v nestabilních podmínkách

    - IIIo .. prostředek k přetvoření nestabilní dynamiky (kvantity) IIo na dovršující kvalitu s významem Produktu činnosti.

 

Vlastní popis jednotlivých stupňů organizační Podstaty a jejich prvků:

    AIo FUNKČNÍ PODSTATA

Funkční činnost lze uskutečnit jen prostřednictvím prvku statického, prvku energetického a prvku funkčního. Při rozsáhlé činnosti, např. v organizaci továrny, charakter jednotlivých prvků má celý soubor soustav, jež pro celek uskutečňují činnost na Io (materiální zásobení), IIo (výroba funkčních prvků) nebo IIIo (montáž výrobků). Příklady funkční podstaty jsou v Tab. 4/1. Uveďme jednotlivé prvky celku, předtím však zdůrazněme, že každý prvek i konstrukční celek splňuje výše uvedené charakteristiky předznamenaného stupně. Funkční podstata s významem činnosti AIo představuje funkčně statický základ činnosti, jednotlivé prvky jsou prostředky k rozvíjení statické funkce na třech stupních:

                BIo PRVEK STATICKÝ

Prvek statický vždy pro soustavu uskutečňuje oporu, statickou funkci, která je nezbytným základem pro uplatnění a rozvíjení dynamického (energetického) prvku. Jako statická opora splňuje charakteristiky pro činnost Io.

BIIo PRVEK ENERGETICKÝ

Energetický prvek je nositelem pohybové energie, tj. energie, která ještě nemá trvalou, stabilní kvalitu. Je tedy jen prostředkem k rozvíjení pohybové energie soustavy až do vrcholné dynamiky (v rámci možností stupně organizovanosti - řešení přímkového, rovinného a prostorového). Ve funkci Nositele energie splňuje rovněž poslání IIo v systému AIo .

BIIIo PRVEK FUNKČNÍ

Prvek funkční přetváří pohybovou energii, tj. energii nestálé formy a nízké kvality, na konečný Produkt činnosti, čímž dotváří funkční možnosti soustavy. Funkční prvek je tedy posledním prvkem, který soustava musí obsahovat - aby mohla dotvořit svou činnost vytvořením Produktu: energeticky relativně stálé kvality (relativně k charakteru činnosti), jež je smyslem každé činnosti, neboť je nutnou prvotní kvalitou k rozvíjení činností vyšších. Např. kroutící moment na hřídeli vodního kola je nutný k mletí obilí, kroutící moment na zalomené hřídeli spalovacího motoru je nutný k pohonu auta apod. Příklady funkční podstaty jsou v Tab. 4/1.

 

    AIIo ENERGETICKÁ PODSTATA

V činnosti soustavy funkční prvky tedy představují prostředek AIo, jsou statickou formou. Dynamiku, s významem funkčního prostředku AIIo, do soustavy vnáší až energie. Dá se říci, že Život je neustálý vývoj energie. Tento vývoj vždy začíná od energie prvotní, kterou prvek energetický přetvoří na energii pohybovou a prvek funkční na energii duševní – na konečný Produkt soustavy. V každé soustavě, má-li “žít”, musí být realizován vývoj energie, a to z její prvotní energie na pohybovou a tu je třeba přetvořit na Produkt – tj. podle energetické podstaty, s vývojem na třech stupních. Příklady energetické podstaty jsou v Tab. 4/2, pochopitelně níže uvedené charakteristiky musí být splněny v naprosto každé činnosti Hmotného prostoru:

             BIo PRVOTNÍ ENERGIE

Prvotní energie je statickou formou energie, která je prvotním energetickým prostředkem soustavy k provozu soustavy. Pro auto je jí benzin, pro vodní turbínu voda v nádrži atd. Je třeba ovšem dodat, že tím řešíme jen problematiku elementární, resp. Nedospělé činnosti. V činnosti Absolutní je zdrojem prvotní energie Energetické prázdno a k jejímu zažehnutí je třeba fází Nedospělého vývoje vybudovat Skelet nezbytné určitosti a pevnosti – tedy opět statický prvek.

            BIIo POHYBOVÁ ENERGIE

Pohybová energie se v soustavě buduje přeměnou prvotní energie. U auta jsou pohybovou energií hořící plyny v pracovním prostoru motoru, u vodní turbíny je jí voda v přívodním potrubí. V absolutní Tvůrčí činnosti je pohybová energie vytvářena prací ve vnitřním pracovním prostoru, kde stálým energetickým zdrojem je Energetické prázdno s výkonem, který je snižován složitostí této práce určované již vytvořenou vnitřní kvalitou. To ovšem je pohybová energie na úrovni Nositele vývoje.

            BIIIo DUŠEVNÍ ENERGIE (PRODUKT)

Duševní energie je v soustavě vytvořena přeměnou pohybové energie, nejlépe (s ohledem na účinnost systému) v její nejdynamičtější fázi vývoje. Vlastní přetvoření se uskutečňuje prostřednictvím funkčního prvku, přičemž vytvořená Duševní energie je konečným Produktem soustavy. Příklady Energetické podstaty v Nedospělé činnosti jsou v Tab. 4/2 - vyznačeny jsou prvotní, pohybová energie i energie duševní, tj. Produkt.

V Absolutní činnosti je budování Produktu o něco složitější (podrobněji viz P9), k dispozici musí být plná Induktivní soustava. Rozlišovat je třeba Nedospělou a Dospělou fázi vývoje. Produkt se vytváří ve všech třech dílčích soustavách, hlavní Produkt v soustavě IIo. Energetická podstata se v Induktivním systému tedy uplatňuje ve všech jeho dílčích soustavách.

 

    AIIIo EXISTENČNÍ PODSTATA

Podle zákona tří prvků v každém organizačním systému lze nalézt ucelenou problematiku a tu rozčlenit na tři samostatné vývojové děje s vlastními okrajovými podmínkami realizace. Existenční podstata vysvětluje, že činnost není možné vytvořit z ničeho: že každá událost, každý děj, každá i elementární činnost, musí mít své tři vývojové fáze s charakteristikami tří stupňů efektivnosti. Jsou jimi: fáze “výroby” soustavy (zrození), fáze učebního vývoje a fáze existence v dospělosti. Ta končí zánikem soustavy.

                BIo ZROZENÍ

Fáze zrození je údobí, kdy soustava je vytvářena jiným výrobním systémem. Proto nevytváří žádný vlastní produkt, je bez vlastní energie, tj. absolutně statická - jak přísluší Io.

BIIo UČEBNÍ VÝVOJ

Učební vývoj začíná prvním provozem zrozené resp. vyrobené soustavy. U jedinců živočišné říše je to údobí bezprostředně po narození, kdy jedinec začíná přeměňovat svou vlastní energii: z prvotní postupně na pohybovou a duševní. Cílem učebního vývoje je dotvoření kvalit soustavy do kvality dospělé. V soustavách absolutně nedospělých (kvantitativních) je to odstraňování závad výroby a doplňování systému o nezbytné prvky, u soustav absolutně dospělých (induktivních) jde o budování funkčního skeletu do úrovně Nulového bodu (viz Křivka vývoje).

BIIIo DOSPĚLÝ VÝVOJ, EXISTENCE V DOSPĚLOSTI

Opět je třeba rozlišovat činnost absolutně Dospělou a absolutně Nedospělou:

    - činnost absolutně Nedospělá v době Dospělosti pracuje bez větších závad v relativní kvalitě oboru

    - činnost absolutně Dospělá se vyznačuje “zažehnutím” Tvůrčí (vnitřní) práce ve vnitřním pracovním prostoru vybudovaného Skeletu (vybudovaného v údobí Nedospělého, tj. učebního vývoje). Zdůrazněme, že k tomuto zažehnutí je třeba dobudovat skelet soustavy do Funkční energie E a Funkční hmotnosti M Nulového bodu, resp. takové E, M, jež jsou podmínkou k zažehnutí Energetického prázdna. Provozem je budována vnitřní kvalita Nositele vývoje systému – jenž v důsledku vybudované vnitřní kvality snižuje svůj výkon podle sestupné větve Křivky vývoje na obr. 1.

XII. 2003                                                                                                                            Ing. Zdeněk Hanák