Ve smyslu obecného uplatnění Zákona kvalitativní symetrie musí existovat dva kvalitativně opačné kosmické prostory s opačnou podstatou funkční organizace:

- podstatou Duchovního prostoru je činnost absolutní kvality organizovaná prostřednictvím veličin a hmot absolutní kvality při existenci nekonečně vysoké funkční energie, kterou vytváří Kosmické vědomí a Energetické prázdno

- podstatou Hmotného prostoru je neustálý vývoj k vyšším kvalitám hmoty i soustav, kde činnost lze uskutečňovat ve dvou opačných kategoriích s významem vývojové fáze Nedospělé a Dospělé (Tvůrčí) s energií soustav od 1 až k relativně nekonečně vysoké, které však není možné dosáhnout (hlavní smysl kvalitativní symetrie obou prostorů). Logickou snahou je budování soustav s co nejvyšší energií a ve smyslu Zákona tří prvků lze tak činit:

.. kvantitativními systémy statické koncepce (současné), ve kterých dosažení vyšší kvalitativní úrovně (Funkční energie E) je možné jen akční energií. Lze vyrobit systémy s kvalitativní úrovní vzestupné větve Křivky vývoje, efektivní pro civilizaci je jen pod mezí efektivnosti

.. Induktivní organizací ve fázi Nedospělé. Podstatou vývoje je budování Skeletu s konstrukcí Nositele vývoje akumulací energie reakce. Přirozený je vývoj podle Křivky vývoje až do Nulového bodu, kdy Skelet je dostavěn a činnost připravena pro tvůrčí činnost. Přitom je neekonomické a pro civilizaci nebezpečné zbytečné oddalování reletivistického vývojového skoku do absolutních úrovní

.. Induktivní organizací ve fázi Dospělé. Vývoj se uskutečňuje podle sestupné větve Křivky vývoje Tvůrčí činností ve vnitřním prostoru Skeletu s konstrukcí Nositele vývoje. Zažehnutí Tvůrčí práce je podmíněno dobudováním Skeletu, tj. dosažením Nulového bodu. Důvodem je obrovská Tvůrčí energie tvůrčí práce na počátku Tvůrčí fáze, která Nedobudovaný Skelet, nedobudovaného Nositele vývoje, roztrhá.

Nositel vývoje (NV) je tedy základní i nejdůležitější soustavou Života. Je prostředkem každého absolutního vývoje. Bez existence Nositele vývoje by vůbec nebyl možný vývoj kosmu, a to jak v prostoru Duchovním, tak Hmotném. Nositel vývoje je i příkladem jednoduchosti organizace založené na plnohodnotném uplatnění kvalitativní podstaty funkčních prvků a budované na úrovni Kosmicky dospělých systémů. Ano, Absolutní zákony se v NV uplatňují v nejjednodušší, v nejhodnotnější a v nejefektivnější formě: jako kontaktní spolupráce dvou opačných kategorií vytvořených vždy třemi prvky s vlastnostmi kvalitativních stupňů efektivnosti. Kvalitativní uplatnění prvků dovoluje akumulovat energii pouhou kvalitativní změnou svých prvků, což konstrukci Nositele povyšuje na obecně se uplatňující soustavu s posláním nejen opory činnosti, ale i se současným (výše uvažovaným) funkčním využitím energie reakce k zákonitému vývoji systému – kde akumulace energie reakce je nejefektivnějším způsobem zvyšování funkční energie E a Funkční hmotnosti M soustavy.

Vlastní konstrukce Nositele vývoje je vykreslena na obr.10b. Obálka, elipsa S,  schematizuje, že Nositel je jediným celkem, ve kterém působení prvků vyúsťuje ve vytvoření soustavy s významem skeletu určité Funkční energie E a Funkční hmotnosti M. Tento skelet je tvořen trojnou sestavou hmotnou (s prvky 1, 2, 3) a trojnou sestavou silového pole (duchovní) – s prvky 1´, 2´, 3´. Zdůrazněme, že jen kontaktní spolupráce kvalitativně opačných sestav – hmotného základu a jeho duševní energie – umožňuje realizovat absolutní spolupráci, tj. s prvky výhradně kvalitativních charakteristik. V obou sestavách mají zásadní význam hlavní prvky 1 a 1´. Dalo by se říci, že Nositele tvoří dva prvky: hlavní prvek 1 ve funkci hmotného základu a hlavní prvek 1´ ve funkci duševní energie tohoto základu. To bychom ovšem byli velmi povrchní, neboť hlavní prvky musí být stabilizovány svým tvarem (stabilizační prvky 2, 2´), jež je stabilizují k maximálnímu energetickému projevu, kterým je silové působení obou hlavních prvků (1, 1´) s významem prvků 3 a 3´. Tvarová stabilizace hlavních prvků a jejich vzájemné silové působení vytvoří ze systému jediný celek – Skelet určité energetické hodnoty. Na počátku vývoje je energetická hodnota skeletu E = 1. Oba hlavní prvky mají počáteční kvalitu, počáteční tvarovou určitost a počáteční vzájemné silové působení. Termín počáteční současně znamená kvalitu klidovou, statickou, prvotní. Avšak ihned, jak do soustavy pronikne energie a soustava umí na ni reagovat, tuto energii zpracuje a realizuje tím vývojový krok, který se vyznačuje příslušným:

Popisovaný vývojový proces se uskuteční v těchto funkčních krocích:

- energie (většinou reakce) svým pohybem v hmotném základu 1 indukuje v hlavním prvku 1´(duševní energii) vířivé pole

- vířivé pole (podle principu akce a reakce) zpětně tvaruje a kvalitativně přetváří hmotný základ

- hmotný základ vyšší kvality a vyšší tvarově stabilizační vyhraněnosti zvětší své silové působení 3, které kvalitativně a tvarově přetváří hlavní prvek 1´(svou duševní energii), čímž se zvětší její silové působení 3´. Výsledkem většího silového působení 3, 3´ je relativistické přiblížení obou hlavních prvků a zvětšení jejich tvarové stabilizace – jako podstata relativistických změn.

Tímto způsobem, každým energetickým impulsem, se realizuje vývoj v podobě kvalitativní změny celé soustavy, jež se číselně rovná zvýšení energetické hodnoty dE soustavy i dE energetického impulsu, který se touto kvalitativně tvarovou (relativistickou) změnou v Nositeli (v jednom kroku) plně akumuloval – jako důsledek vyšší E soustavy. Jinými slovy: vyšší E soustavy znamená vyšší stupeň dostavění Skeletu a tím i výkon soustavy, který dovoluje vyšší akumulaci energie v jednom kroku i zvyšovat operační rychlost. Důsledkem je vývoj systému podle vzestupné větve Křivky vývoje až do relativistického skoku, jež je závěrečnou fází dostavby Skeletu s významem vytvoření Produktu, jež dostavěný Skelet má. Ve vývoji byl dosažen Nulový bod – podmínka pro zažehnutí Tvůrčí práce s významem prostředku Dospělého vývoje.

Proces akumulace energie, tj. výstavby skeletu, v Nedospělé fázi byl vázán na hmotu (viz výše). Ve smyslu Zákona kvalitativní symetrie musí tvůrčí práce být vázána na prázdno, které se stane Energetickým (Tvůrčím) jeho dostatečným vymezením Skeletem nezbytné kvality a tvaru. Uplatnění Skeletu vyplývá z uvedené kvalitativní symetrie (z nutnosti opačného uplatnění skeletu ve fázi opačné) a z kvalitativní symetrie s Tvůrčí fází Duchovního prostoru, ve kterém vyšší výkon Energetického prázdna je podmíněn účinkem povrchu hmoty MII se stabilizačním účinkem.

Pro snazší pochopení funkce Nositele vývoje uveďme dva příklady: urychlování hmoty a konstrukci paměti. Vždy nejdříve uveďme skladbu prvků Nositele:

1' hlavní prvek (duševní energie) ... gravitační pole

        2' stabilizační prvek ... tvar gravitačního pole

        3' silové působení prvku 1' , tj. gravitačního pole

        3 silové působení prvku 1, tj. hmoty

        2 stabilizační prvek ... tvar hmoty

        1 hlavní prvek (hmotný základ) ... hmota

        1' gravitační indukce

        2' tvarové vymezení prvku 1'

        3 vzájemné silové působení prvků 1 , 1'

        2 tvarové vymezení prvku 1

        1 hmota

Jestliže nezkoumáme zdroj silových impulsů, které hmotu urychlují, je hmota ve spojení se svou gravitační indukcí plnohodnotnou soustavou, skeletem, jež kvalitativní přestavbou a vzájemným přiblížením obou hlavních prvků 1, 1' akumuluje veškerou energii a tím se přetváří na stále pevnější skelet. Přitom výstavba SKELETU je PODSTATOU jakéhokoliv vývoje v jeho NEDOSPĚLÉ FÁZI. Urychlováním (jež má význam VÝVOJE a rychlost pohybu dosaženou kvalitativní úroveň V) tedy hmota a gravitační indukce mění svůj tvar, vrství se, stále více se přibližují a tím staví pevnější a pevnější skelet, aby bezprostředně před rychlostí světla byl skelet dostavěn. Dodejme, že s potřebou dodat nepředstavitelné množství energie k závěrečnému (relativistickému) dostavění skeletu. Dosažením Nulového bodu HMOTA se stala systémem KOSMICKY DOSPĚLÝM, tj. Tvůrčím. Tím, co hmotu činí kosmicky tvůrčí je existence skeletu takového přiblížení, takové deformace a kvalitativní změny obou hlavních prvků (hmoty a gravitační indukce), jež má nutnou pevnost pro zažehnutí Energetického prázdna (uvnitř mezi hlavními prvky). Úkolem relativistických změn hmoty je tedy nutnost vytvoření takové pevnosti skeletu hmoty, aby tento skelet měl kvalitu (pevnost) nutnou k zažehnutí Energetického prázdna. A to je i odpověď na otázku: Co je tou silou, co způsobí překonání rychlosti světla. Je jí Tvůrčí energie Energetického prázdna, avšak urychlovaný systém musí svou vlastní energií nejdříve dostavět skelet hmoty do takové energie, která tento skelet udrží v nezbytné tvarové pevnosti - aby Energetické prázdno se nejen mohlo zažehnout, ale i dlouhodobě pracovat. I k tomu je zapotřebí obrovské energie a ta může být vytvořena jen systémem, který svým vlastním provozem, akumulací energie reakce vytváří relativistický vývoj a relativisticky zvyšuje i svůj výkon. To neumí nejen raketa, ale ani často předpokládané rušení gravitace, nějaké “zázračné” vlnění - jen poctivá soustava pracující s vnitřním pracovním prostorem.

Důležitou je ovšem i tato informace: Tvůrčí proces, podle Zákona tří prvků, musí vytvářet tři produkty. První dva jsou vnitřní kvalitou (hlavních prvků 1, 1´), třetí je záření, které z hmoty neustále vyzařuje a stává se motivačním pro všechny ostatní hmoty v Nadsvětelném prostoru. Z toho vyplývá, že v Nadsvětelném prostoru nemůže nastat žádná srážka. Napadá mi paralela, že ani v kosmicky dospělé společnosti nemůže dojít k žádnému konfliktu, jen k dospělé diskusi a spolupráci. K neshodám, nebo dokonce k teroristickému činu, může dojít jen následkem velmi nízké úrovně myšlení – dá se říci tmářství.

Vraťme se však k tématu. V nadsvětelných rychlostech je tedy jediným zdrojem energie k urychlování Energetické prázdno, kosmický motor je jen řídící soustavou, která motivací řídí směr pohybu celku. Přičemž nikdy nemůže nastat jakákoliv destrukce, např. srážka s jiným “korábem kosmu”. Bezproblémový je i pobyt posádky kosmického korábu, neboť tvůrčí fázi neprožívá jen hmota, ale i každá buňka biologického jedince (viz Nositel energie biologického života – mitochondrie), jež prodělává totální regeneraci.

Myšlení člověka má plnou Induktivní organizaci, oporu a tím energii reakce kvalitativně zpracovává následující Nositel vývoje:

1´ Duše člověka

2´ tvarové vymezení Duše

3, 3´ vzájemné silové působení prvků 1, 1´

2 tvarové vymezení (mozaika) paměti

1 paměť

V učební fázi každá informace přicházející do mozku (jež má stavbu Induktivní soustavy) se v našem vědomí přetváří na energii akce (uvědomovaná myšlenka) a energii reakce, jež přichází do paměti jako energetický impuls. Tento impuls indukuje v naší Duši (prvku 1´) vířivé proudy, které zpětně působí na naši paměť a formuje v ní záznam v podobě bílkovinné substance. Vyšší kvalita paměti indukuje vyšší kvalitu Duše člověka (hlavního prvku 1´).

Nositel vývoje myšlení - paměť a Duše - se v prvotní kvalitě vystaví v lůně matky a bezprostředně po narození se stává klidovou soustavou, ve které Duše má svou statickou kvalitu – podobně jako gravitační pole hmoty v Nositeli vývoje hmoty. V prvopočátku, souhlasně s průběhem vzestupné fáze křivky vývoje na obr. 1, je vývoj velmi pomalý, neboť chybí jakékoliv zkušenosti. Každý vjem, energetický impuls, proběhne, aniž by zaznamenal větší stopu. Avšak vysoká energie dítěte a velký počet vjemů vykonají své. Začíná vývoj, ve kterém se prvotní Duše postupně přetváří na svou dynamickou formu – pochopitelně stejně rychle jak v dříve čisté paměti se budují první tvarové záznamy s významem stabilizačního prvku 2. Vývoj se stále více urychluje, neboť paměť zachycuje stále více energie z přicházejících informačních impulsů. Přitom každý impuls procházející pamětí indukuje vířivé pole v Duši, jež zpětně formuje záznam v paměti s významem kvalitativní změny hmotného základu 1 Nositele myšlení. Kvalitativní změna paměti mění kvalitu Duše a zvyšuje její tvarovou stabilizaci za jejich současného přiblížení. Až Funkční energie E Nositele dosáhne hodnotu Nulového bodu, vzhledem k potřebám oboru, systém myšlení se stane tvůrčí, přičemž tvůrčí činnost začíná relativně nekonečně vysokou energií E´(fáze tvůrčí euforie), aby každý tvůrčí krok vytvořil příslušnou vnitřní kvalitu obou hlavních prvků (1, 1´) a snížil Tvůrčí energii E´ Nositele podle sestupné větve.

Opakujme, že celková organizace myšlení má opět Induktivní konstrukci (viz P9). V těchto obecných úvahách shrňme podstatné o vývoji myšlení člověka:

- Každý problém má svou absolutní hodnotu. Problematika jednoduchá má svůj Nulový bod nízké energetické hodnoty E a člověku umožní bez větší přípravy prožít tvůrčí fázi, která vždy nemusí být povznášející, neboť i krádež je “tvůrčím” procesem.

- Pravdivý vývoj vyžaduje plnohodnotné studium a život v plnohodnotném životním prostředí – v prostředí lásky, kamarádství, důvěry a respektu k těm, co umí. Toto studium obyčejně vyžaduje celého člověka. Tehdy narůstá energie v myšlení člověka podle vzestupné větve Křivky vývoje, tj. narůstá Funkční energie E a Funkční hmotnost M (s významem schopnosti vytvořit oporu k porozumění stále složitějších informací) Nositele. Okamžité velikosti E, M přísluší odpovídající kvalita hlavních prvků 1, 1´, jejich tvarová vyhraněnost (s významem stabilizačních prvků 2, 2´) a vzájemné silové sepětí těchto hlavních prvků s významem společného prvku 3.

- Naše paměť (Nositel) zaznamená každou informaci, které jsme porozuměli a takto, kvalitativní přestavbou, buduje skelet, který tvoří celá paměť ve svém kontaktním silovém sepětí s Duší. Při tvůrčím myšlení postaví náš Nositel jen dílčí skelet na základě motivace (podrobněji viz P9). Tvůrčí činností je potom stálé hledání: toho správného skeletu a budování pravdivých prvků uvnitř toho správného skeletu. Hodnotná tvůrčí činnost často i hodně bolí.

- Člověk se stane dobrým až vybudováním Nositele vyšších hodnot E a M, přičemž těchto lze spolehlivě dosáhnout i prostými prostředky: hodnotnou spoluprací a láskou. Dodejme, že účinek těchto jen zdánlivě prostých až primitivních prostředků je dán tím, že ve skutečnosti mají absolutní kosmickou organizaci, jež i v  nejprostších úkonech staví plnohodnotnou konstrukci našeho Nositele. V tomto smyslu je třeba hledat východiska ze současné povrchnosti vyúsťující v honbě za penězi, často za cenu i těch největších prohřešení.

srpen 2003                                                                                                                                         Ing. Hanák Zdeněk

Příl. obr.10b