SDĚLENÍ 3

Základním prostředkem absolutní metody je ZÁKON TŘÍ PRVKŮ. Na první pohled je jen počítáním do tří, ve skutečnosti je pravidlem, které dovoluje objevit celkovou organizaci Kosmu. Nezbytné je ovšem předmětné počítání do tří spojit s nezbytnou funkční představou celku a zejména jednoznačnou vnitřní organizací. Zákon tří prvků lze uplatnit při rozvahách vlastní funkční organizace jakékoliv činnosti, tedy při vytváření konstrukce funkčních dějů, ale i k rozvahám o zákonitém průběhu každého absolutního děje. Vyslovme jeho jednoduchou definici. Zákon tří prvků nás informuje, že:

        - jakoukoliv elementární činnost lze uskutečnit jen prostřednictvím tří prvků určitého poslání: prvku statického, prvku pohybového a prvku funkčního (s významem prvků I^o, II^o III^o )

        - jakoukoliv činnost v Kosmu se uskutečňující, od jeho celkové stavby až po jednoduché děje, lze rozložit na tři dílčí soustavy: soustavu statickou, soustavu pohybovou a soustavu funkční (s významem soustavy I^o, II^o a III^o)

        - jakýkoliv vývojový děj v hmotném (kladném) kosmu lze uskutečnit jen ve třech vývojových fázích: fázi I^o , fázi II^o a fázi III^o , přičemž zahájení fáze III^o je podmíněno přerodem okrajových podmínek, ve kterých se vývojový děj uskutečňuje, z kvantity do kvality.

        - "živou" se soustava stává vývojem energie z její formy prvotní (I^o ) na pohybovou (II^o ) a duševní (III^o ), jež je produktem činnosti a lze ho získat jen přeměnou energie II^o podle principu akce a reakce. Výše uvedené přibližme na několika jednoduchých příkladech:

- řezání materiálu:

prvek statický … prvek I^o . . . podložka

prvek pohybový ... prvek II^o ... nůž

prvek funkční ... prvek III^o ... materiál

Funkce: Každý ji zná, potřebujeme pevnou podložku, ostrý nůž ... a co krájet. Vlastní vedení nože člověkem je již další samostatná soustava nebo více elementárních soustav.

- magnetofonová hlavice (viz obr. 2c-1):

prvek statický ... prvek I^o ... jádro 1

prvek pohybový ... prvek II^o ... vinutí 2

prvek funkční ... prvek III^o ... magnetofonová páska 3

Funkce: Elektrický proud, procházející vinutím, vytváří tok magnetické indukce v jádře, jež se štěrbinou jádra koncentruje na úzký pruh, ve kterém se magnetická páska magnetizuje.

- posun pístu ve válci spal. motoru (obr. 2c-2):

                    prvek statický ... prvek I^o ... válec 1

                    prvek pohybový ... prvek II^o ... výbušná směs 2

                    prvek funkční ... prvek III^o ... píst 3

Funkce: Válec poskytuje oporu k činnosti, výbušná směs je pohybovým prvkem (zdrojem energie), která zapálením svou energii II^o předá pístu. Pohyb pístu je produktem (duševní energií) soustavy, vytvořeným podle principu akce a reakce přeměnou energie II^o.

-raketa (obr. 2c-3):

                    prvek statický … prvek I^o ... spalovací komora 1

                    prvek pohybový ... prvek II^o ... hořící palivo 2

                    prvek funkční ... prvek III^o ... plášť rakety 3

Funkce: Spalovací komora 1 vymezuje spalovací prostor, ve kterém urychlováním hořících plynů 2

vzniká reaktivní síla, která se přenáší do pláště rakety 3.

- pohyb auta:

                    soustava statická - I^o … vozovka

                    soustava pohybová - II^o … kola, motor

                    soustava funkční - III^o … podvozek s karoserií

- spalovací motor:

                    soustava statická - I^o … karburátor

                    soustava pohybová - II^o … spal. prostor, píst, ojnice

                    soustava funkční - III^o ... kliková hřídel se setrvačníkem

- vývoj myšlení člověka:

                    fáze I^o …základní vzdělání

                    fáze II^o …odborné vzdělání

                    fáze III^o …dospělá pracovní činnost

- vývoj civilizace:

                    fáze I^o ... vývoj do 16. století

                    fáze II^o ... vývoj od 16. stol. do současnosti

                    fáze III^o … kosmicky dospělá existence

Vývojový děj bude dále popisován podrobněji, proto zde jen příklady bez komentáře - podstata analogie vývoje člověka a civilizace v nejjednodušším vyjádření Zákona tří prvků.

- vodní turbina:

                    voda v nádrži, proud vody, točivý moment rotoru

- spalovací motor:

                    benzin, hořící plyny, točivý moment rotoru

- žárovka :

                    elektrické napětí, elektrický. proud, světlo vlákna

Zákon tří prvků se tedy uplatňuje všesměrně ve funkční organizaci, ve vývoji funkční energie i ve vývoji jakékoliv činnosti. Obecné uplatnění tohoto zákona vyúsťuje v existenci TŘÍ STUPŇŮ EFEKTIVNOSTI jednoznačných charakteristik, podle kterých se řídí vlastnosti výše uvažovaných prvků a dílčích soustav v konstrukci jakéhokoliv funkčního celku, resp. v charakteristikách dílčích fází jediného vývojového děje.

Uveďme tyto charakteristiky:

            - I^o …kvantitativně statický základ, neschopný jakékoliv dynamiky

            - II^o … dynamické podmínky k rozvíjení materiálně funkčního, resp. energetického základu I^o efektivnosti až k dovršující, avšak nedospělé dynamice, neschopné dlouhé existence

            - III^o … podmínily k přetvoření nedokonalé (nedospělé) činnosti (energie) II^o, vyznačující se velkými energetickými ztrátami, na konečný produkt KP - dospělou činnost s minimálními energetickými ztrátami.

Z příbuznosti I^o a II^o efektivnosti, se znakem nedospělosti a z opačného významu III^o efektivnosti, tj. dospělosti, resp. energetické stálosti, již vyplývá uplatnění nejdůležitějšího následného pravidla - ZÁKONA KVALITATIVNÍ SYMETRIE: "Existence dvou částí navzájem opačných vlastností v jediném systému, jež se týkají kvality prvků, funkčního uplatnění těchto prvků i jejich energetického vývoje". Nejjednodušší příklad poskytne náš pohled do zrcadla. Před ním stojí člověk z masa a kostí, objekt určité kvality a uvědomovaných pocitů, "za zrcadlem" stojí povrchový obraz: nehmotný, jen odraz světla. To je ovšem spíše nepodařený příklad, neboť za zrcadlem náš obraz není, vše je jen zpětný odraz a zdání. Uvedl jsem ho jen pro jeho jednoduchost a naznačení dvou opačných kategorií: skutečného objektu a jeho obrazu. Vlastní uplatnění je ovšem zásadní a v každé soustavě s významem jediného celku má odpovídající dílčí systémy. Uveďme příklady bez dalšího komentáře: soustava akce - soustava reakce, muž - žena, pravá ruka - levá ruka, pravá hemisféra - levá hemisféra, pravá noha - levá noha.

Zásadní význam má kvalitativní symetrie v rozvahách o existenci a vlastní organizaci DUCHOVNÍHO (ZÁPORNÉHO) PROSTORU a NADSVĚTELNÉHO PROSTORU. Jsou kategoriemi, které jsou jakýmikoliv našimi prostředky, tj. prostředky PODSVĚTELNÉHO PROSTORU, naprosto nepostřehnutelnými. Proto naše představy můžeme v tomto smyslu budovat jen na podkladě výše uvažovaných zákonů, z kterých přímo vyplývá důsledné uplatnění opět tří stupňů efektivnosti v každé činnosti, avšak s kvalitativně symetrickými charakteristikami:

            - I^o ef. . . . kvalitativně dynamický projev s maximálním energetickým účinkem

            - II^o ef. ... kvalitativně statický a tvarový prostředek s významem kvalitativní opory k funkční činnosti

            - III^o ef. . .. kvantitativně dynamický prostředek – energie vyzařující z hmotného základu I^o

Uplatnění kvalitativní symetrie lze vysledovat (pochopitelně v zásadních konstrukčních znacích) např. i ve vztahu člověka a galaxie, tj. systémů, které jsou ve vztahu funkční komplex (galaxie) a jeho produkt (člověk). V tomto smyslu má např. mitochondrie v buňce člověka stavbu kvalitativně symetrickou s tzv. Nulovým přechodem NP a záporným prostorem, počet buněk člověka je srovnatelný s počtem samostatných civilizací v jediné galaxii, jež představuje základní funkční jednotku v organizaci nekonečně velkého prostoru.

Veškerá dynamika ŽIVOTA, při nejdůslednějším uplatnění Zákona tří prvků i kvalitativní symetrie, se koncentruje v tzv. induktivní soustavě, která v sobě skrývá nejúčinnější i nejúčelnější organizaci. Je jí spolupráce realizovaná postupně na třech stupních efektivnosti, při stále kontaktnější vazbě vždy dvou spolupracujících trojných sestav, která se na III^o stává spoluprací totální. Tato soustava III^o je potom Nositelem vývoje, tj. prostředkem, který akumuluje energii reakce - prostředkem, který z izolované činnosti odnímá hanlivý název perpetuum mobile a naopak z ní činí organizaci, kterou se v kosmu realizují všechny důležité vývojové činnosti: od prázdného kosmického prostoru až po nejvyšší dosažitelnou kvalitu. Induktivní organizaci má galaxie s významem základního induktivního komplexu, který v celkové své stavbě představuje úplnou konstrukci ŽIVOTA. Induktivní organizaci má ovšem i naše tělo, náš mozek, Sluneční soustava, přátelství, láska, zrození dítěte... a musíme ji uplatnit i v organizaci společnosti.

X. 1998      Ing. Hanák

Případné připomínky a dotazy prosím zasílejte na tuto adresu Ing. Hanák