SDĚLENÍ 8

            - fáze nedospělá staví z akumulované energie skelet, a to tím rychleji, čím více se blíží jeho celkové dostavění. Proto závěrečné údobí dostavby je údobím nejprudšího vývoje, údobím DOTVOŘENÍ - nazvěme ho údobím diplomové práce, údobím relativistickým (viz vzestupná větev křivky vývoje na obr. 1)

            - fáze dospělá začíná ihned po dostavění skeletu, jehož existence dostatečné pevnosti a kvality je podmínkou zažehnutí tvůrčí práce - jako podstaty vývoje v dospělosti. Hybnou silou v tvůrčí (dospělé) fázi je energie energetického prázdna uvnitř skeletu (s významem Nositele vývoje - viz dále), jehož zažehnutím jsou vytvářeny tři produkty: dvě složky vnitřní kvality skeletu a energie reakce, vznikající podle principu akce a reakce, která opouští Nositele a stává se akční energií funkčního celku, neboť Nositel je vždy jen dílčí soustavou komplexu. Poznamenejme, že třetí složka je akční energií podobně jako dnes palivo, zatímco vnitřní kvalita mění tvůrčí energii E podle sestupné větve křivky vývoje na obr. 1. To proto, že postupem vývoje je tvůrčí práce stále složitější. Nejdříve tedy tvůrčí práce má relativně nekonečnou energii, první vnitřní kvalita ji rychle snižuje, aby později byl úbytek stále pomalejší.

V lásce je NEDOSPĚLOU fází vývoje namlouvání, údobím DOTVOŘENÍ je příprava prvního pohlavního styku. Počátkem tvůrčího (dospělého) vývoje je jeho dokonání a "líbánky", jež postupně se přeměňují v přátelství.

Naznačenou nerovnoměrnost vývoje i potřeby pravdivého vývoje, uplatňující se v každém ději, v podrobném průběhu tedy vykresluje obr. 1, kde na ose X je vynášena kvalitativní úroveň V a na ose Y energetické množství, kterým soustava na dané úrovni disponuje.

        D. Nositel vývoje života

Všechny výše uvedené zákony se v nejjednodušší i v nejplnohodnotnější formě uplatňují právě v NOSITELI vývoje, jenž je soustavou, kterou tvoří dvě spolupracující trojné sestavy, kde pod pojmem trojná sestava rozumíme samostatný funkční celek s prvky tří stupňů efektivnosti. Zdůrazněme, že Nositel je v organizaci Života, v každém jeho oboru celkové konstrukce (jež má schopnost se stát dospělým systémem), dovršující soustavou s rozhodujícím posláním – být oporou činnosti izolovaného celku. Proto již od prvopočátku svého vývoje musí trojné sestavy být z prvků s dospělými charakteristikami stupňů efektivnosti (tj. I^o, II^o , III^o), přičemž podstatou vývoje soustavy je potom narůstání kvality (energie) a určitosti působení jednotlivých prvků v důsledku akumulace energie (v učebním vývoji) a v důsledku tvůrčí práce, kdy v dospělém vývoji právě tvůrčí prací je vedle prvotního produktu ještě vytvářena vnitřní kvalita soustavy.

Schéma Nositele je na obr. 10b, ve kterém elipsa S  schematizuje, že Nositel je jediným systémem, ve kterém působení prvků vyúsťuje ve vytvoření skeletu určité energie. Tento skelet je tvořen trojnou sestavou hmotnou (s prvky 1, 2, 3) a trojnou sestavou duchovní – s prvky 1´, 2´, 3´. (Zdůrazněme, že jen kontaktní spolupráce kvalitativně opačných sestav – hmotného základu a jeho duševní energie – lze realizovat absolutní spolupráci). V obou sestavách mají zásadní význam hlavní prvky 1 a 1´. Dalo by se říci, že Nositel tvoří dva prvky: hlavní prvek 1 ve funkci hmotného základu a hlavní prvek 1´ ve funkci duševní energie. To bychom ovšem byli velmi povrchní, neboť hlavní prvky musí být stabilizovány svým tvarem (stabilizační prvky 2, 2´), jež je stabilizují k maximálnímu energetickému projevu, kterým je silové působení obou hlavních prvků (1, 1´) s významem prvků 3 a 3´. Tvarová stabilizace hlavních prvků a jejich vzájemné silové působení vytvoří ze systému jediný celek – skelet určité energetické hodnoty. Na počátku vývoje je energetická hodnota skeletu E = 1. Oba hlavní prvky mají počáteční kvalitu, počáteční tvarovou určitost a počáteční silové působení. Termín počáteční současně znamená kvalitu klidovou, statickou, prvotní. Avšak ihned, jak do soustavy pronikne energie a soustava umí na ni reagovat, zpracuje ji a realizuje tím vývojový krok, který se vyznačuje příslušným:

- zvýšením kvalitativní úrovně V Nositele

- zvýšením energie E soustavy, a to podle křivky vývoje na obr. 1.

Tento vývojový proces se uskuteční v těchto funkčních krocích:

- energie (většinou reakce) svým pohybem v hmotném základu 1 indukuje v hlavním prvku 1´(duševní energii) vířivé pole

- vířivé pole tvaruje a kvalitativně přetváří hmotný základ

- hmotný základ vyšší kvality a vyšší tvarově stabilizační vyhraněnosti zvětší své silové působení 3, které kvalitativně a tvarově přetváří hlavní prvek 1´(svou duševní energii), čímž se zvětší její silové působení 3´. Výsledkem většího silového působení 3, 3´ je relativistické přiblížení obou hlavních prvků a zvětšení jejich tvarové stabilizace.

Tímto způsobem, každým energetickým impulsem, se realizuje vývoj v podobě kvalitativní změny celé soustavy, jež se číselně rovná zvýšení energetické hodnoty dE soustavy i dE energetického impulsu, který se touto kvalitativně tvarovou (relativistickou) změnou v Nositeli plně akumuloval. Dodejme, že stejně beze zbytku jako energie reakce vytvářené v současných činnostech, jež se vnášejí do povrchu naší planety jako zplodina – vzpomeňme na hrboly vozovky na autobusové zastávce. Jak účelné jsou naopak relativistické deformace Nositele vývoje si přibližme na konkrétních příkladech – zatím co nejstručněji, abychom si uvědomili obecnou platnost výše popsané konstrukce Nositele. Zasvěcenější informace uvedu až v celkové induktivní konstrukci, jejíž částí Nositel je. V každém příkladě nejdříve uveďme skladbu prvků Nositele:

1.Konstrukce a urychlování hmoty

                                        1' hlavní prvek (duševní energie) ... gravitační pole

                                                  2' stabilizační prvek ... tvar gravitačního pole

                                                  3' silové působení prvku 1' , tj. gravitačního pole

3 silové působení prvku 1, tj. hmoty

          2 stabilizační prvek ... tvar hmoty

                                                  1 hlavní prvek (hmotný základ) ... hmota

Příklad ukazuje, jak ŽIVOT je ve svém projevu totální, kde konečným produktem této totálnosti je vytvoření plnohodnotné spolupráce vyúsťující v plnohodnotném uplatnění všech prvků. Hmota sama o sobě by byla mrtvým materiálem, avšak její kvalita je tvůrčí: emituje gravitony, které silově stabilizuje. Vytváří se tak opačný hlavní prvek - gravitační pole. Jestliže hmotu (hlavní prvek 1) označíme za hmotný základ, je gravitační pole (hlavní prvek l´) duševní energií tohoto hmotného základu, tj. prvkem opačným, vytvořeným jako základní potřeba ŽIVOTA vyúsťující v existenci ZÁKONA KVALITATIVNÍ SYMETRIE. Existencí duševní energie se totiž vytvoří přímo zázrak. Oba hlavní prvky mají na koho působit, mají s kým spolupracovat a spoluprací se kvalitativně přetvářet - jako jediný celek realizovat vývoj (v důsledku akumulace energie), jež je podstatou života. (Poznamenejme, že jakýkoliv KOSMICKÝ vývoj je realizován IZOLOVANÝM systémem, pro který neplatí zákon zachování energie a hybnosti, naopak platí zákony symetrické - zákon výroby energie a vývoje ). Vzájemné silové působení ( 3,3´ ), jako společný prvek soustavy, dovoluje i plnohodnotné uplatnění prvků stabilizačních (2, 2´ ). Hmota sama, svou kvalitou, se tedy stala živým organismem, ve kterém existuje stálé silové působení. Důkazem, že je živý, je jeho schopnost plnohodnotně zpracovat energii dodanou z vnějšku. Pro hmotu je tou energií silový impuls, který hmotu urychlí. Pohybem hmoty se v gravitačním poli indukuje pole vířivé, které zpětně působí na hmotu a podle principu akce a reakce ji kvalitativně (tvarově) přetváří. Nový tvar (kvalita) hmoty svým novým silovým působením způsobí vyšší kvalitu gravitačního pole, jež se tím přetváří z pole I^o (v době klidové) na pole II^o - tj. na pohybovou formu: nazvěme ji gravitační indukcí a vlastní pohyb hmoty vývojem. NOSITELEM tohoto vývoje je soustava těchto prvků:

                        Nositel 1b:

                                                 l' gravitační indukce

                                                2' tvarové vymezení prvku 1'

                                                3 vzájemné silové působení prvků 1 , 1'

                                                2 tvarové vymezení prvku 1

                                                1 hmota

Jestliže nezkoumáme, co je zdrojem vnějších silových impulsů, které hmotu urychlují, je hmota ve spojení se svou gravitační indukcí plnohodnotnou soustavou, skeletem, jež kvalitativní přestavbou a vzájemným přiblížením obou hlavních prvků 1, 1' akumuluje veškerou energii - přetváří ji na stále pevnější skelet. Přitom výstavba SKELETU je PODSTATOU jakéhokoliv vývoje v jeho NEDOSPĚLÉ FÁZI. Při urychlování, jež má význam VÝVOJE, tedy hmota a gravitační indukce mění svůj tvar, vrství se, staví stále pevnější skelet, aby bezprostředně před rychlostí světla byl skelet dostavěn, přitom s potřebou dodat nepředstavitelné množství energie k závěrečnému dostavění skeletu. (Tato závěrečná dostavba má ve speciální teorii relativity název relativistická fáze). HMOTA se stala systémem KOSMICKY DOSPĚLÝM, tj. tvůrčím. Tím, co hmotu činí kosmicky tvůrčí, je existence skeletu takového přiblížení, takové deformace a kvalitativní změny obou hlavních prvků (hmoty a gravitační indukce), tedy takové energie E, jež je nutnou pro zažehnutí energetického prázdna (uvnitř mezi hlavními prvky).

Urychlování v nadsvětelných rychlostech je opět vývojem, ve kterém hmotná soustava postupně snižuje svou tvůrčí energii E´podle sestupné větve na obr. 1, aby přibližně v rychlosti 10⁶ km/s urychlení ustalo a hmotný systém vytvořil stabilní životní prostředí opačné k našemu současnému. Dále poznamenejme, že v nadsvětelných rychlostech kosmický motor je jen řídící soustavou, která motivací řídí směr pohybu celku, přičemž bezproblémový je i pobyt posádky kosmického korábu, neboť tvůrčí fázi neprožívá jen hmota, ale i každá buňka biologického jedince (viz Nositel energie biologického života).

Jistě mi kladete otázku: jaký motor musí být, aby hmotě dodával relativně nekonečně vysoké tahové impulsy, nutné k dostavění hmotného skeletu? Ve sdělení 11 ho popíši podrobněji, v těchto krátkých úvahách naznačím jeho funkci podle obr. 10c a problematiku uvedu v krátkých úvahách:

- Urychlování v podsvětelných rychlostech je kvantitativním (učebním) dějem a tedy netvůrčím vývojem. Nelze postavit motor, který by využíval energetické prázdno (pokud nelze konzervovat nadsvětelný stav hmoty i do podsvětelných rychlostí).

- Tvůrčí motor (tj. motor, který nepotřebuje žádné palivo) v podsvětelném prostoru lze postavit jen jako tzv. induktivní soustavu. Podstatu zisku energie a tahové síly v izolovaném systému zjednodušeně naznačuje schéma na obr. 10c. Prostředkem je pohyb hmoty P1 a P2 po trajektorii (dráze) energetické stálosti ES vejčitého tvaru, jež má vlastnosti dospělého skeletu - tedy skeletu s energií blízké E = nekonečno a nezbytné pro tvůrčí činnost. (Přesný tvar trajektorie ES bude vykreslen ve sdělení 11 ). Proto činnost, která se uskutečňuje jako potřeba k udržení pohybu hmoty P1 a P2 po dráze ES, vyústí ve vytvoření tahové síly a výroby energie podle zákona, jež je opačný k zákonu zachování energie. Nazvěme ho zákonem tvůrčí činnosti: „Výkon výroby energie uvnitř trajektorie (dráhy) ES je roven rychlosti konání práce nutné k vytvoření této trajektorie ES.

- Při urychlování soustavy s kosmickým motorem mění se tvar trajektorie ES, hmotnost prvků i operační rychlost motoru tak, že všechny relativistické změny (dilatace dráhy, času, zvětšování hmotnosti) přispívají ke zvětšování výkonu kosmického motoru až k relativně nekonečným hodnotám, jež jsou nezbytné právě pro výstavbu skeletu hmoty v bezprostředních podsvětelných rychlostech až do doby, kdy hmota se stane tvůrčí. Řízení v podsvětelných i nadsvětelných rychlostech se děje nastavením směru trajektorie ES motoru. V nadsvětelných rychlostech ovšem motor již není zdrojem tahových impulsů, ale jen impulsů motivačních, neboť urychlování se uskutečňuje tvůrčí energií Nositele 1.

    Nositel 2:

                        1´ Duše člověka

                        2´ tvarové vymezení Duše

                        3, 3´ vzájemné silové působení prvků 1, 1´

                        2 tvarové vymezení (mozaika) paměti

                        1 paměť

V učební fázi každá informace přicházející do mozku (jež má stavbu induktivní soustavy) se v našem vědomí přetváří na energii akce (uvědomovaná myšlenka) a energii reakce, jež přichází do paměti jako energetický impuls. Tento impuls indukuje v naší Duši (prvku 1´) vířivé proudy, které zpětně působí na naši paměť a formuje v ní záznam v podobě bílkovinné substance. Vyšší kvalita paměti indukuje vyšší kvalitu Duše člověka (hlavního prvku 1´).

Nositel 2 vývoje myšlení - paměť a Duše - se v prvotní kvalitě vystaví v lůně matky a bezprostředně po narození se stává klidovou soustavou, ve které Duše má svou statickou kvalitu – podobně jako gravitační pole hmoty v Nositeli 1. V prvopočátku, souhlasně s průběhem vzestupné fáze křivky vývoje na obr. 1, je vývoj velmi pomalý, neboť chybí jakékoliv zkušenosti. Každý vjem, energetický impuls, proběhne, aniž by zaznamenal větší stopu. Avšak vysoká energie dítěte a velký počet vjemů vykonají své. Začíná vývoj, ve kterém se prvotní Duše postupně přetváří na svou dynamickou formu – pochopitelně stejně rychle jak v dříve čisté paměti se budují první tvarové záznamy s významem stabilizačního prvku 2. Vývoj se stále více urychluje, neboť paměť zachycuje stále více energie z přicházejících informačních impulsů. Přitom každý impuls procházející pamětí indukuje vířivé pole v Duši, jež zpětně formuje záznam v paměti s významem kvalitativní změny hmotného základu Nositele 2. Kvalitativní změna paměti mění kvalitu Duše a zvyšuje její tvarovou stabilizaci za jejich současného přiblížení. Až energetická hodnota E nositele dosáhne hodnotu Nulového bodu, vzhledem k potřebám oboru, systém se stane tvůrčí, přičemž tvůrčí činnost začíná relativně nekonečně vysokou energií E´(fáze tvůrčí euforie), aby každý tvůrčí krok vytvořil příslušnou vnitřní kvalitu a snížil tvůrčí energii E´ Nositele podle sestupné větve.

Poznamenejme, že celková organizace myšlení má opět induktivní konstrukci (viz sdělení 10). V těchto obecných úvahách shrňme podstatné o vývoji myšlení člověka:

- Každý problém má svou absolutní hodnotu. Problematika jednoduchá má svůj Nulový bod nízké energetické hodnoty E a člověku umožní bez větší přípravy prožít tvůrčí fázi, která vždy nemusí být povznášející, neboť i krádež je „tvůrčím“ procesem.

- Pravdivý vývoj vyžaduje plnohodnotné studium a život v plnohodnotném životním prostředí – v prostředí lásky, kamarádství, důvěry a respektu k těm, co umí. Toto studium obyčejně vyžaduje celého člověka. Tehdy narůstá energie E v myšlení člověka podle vzestupné křivky vývoje, tj. narůstá energie E (s významem schopnosti vytvořit oporu k porozumění stále složitějších informací) Nositele a jeho funkční hmotnost M, jež zhodnocuje kvalitu hlavních prvků 1, 1´, jejich tvarovou vyhraněnost (s významem stabilizačních prvků 2, 2´) a vzájemné silové sepětí těchto hlavních prvků s významem společného prvku 3.

- Naše paměť (Nositel) zaznamená každou informaci, které jsme porozuměli a takto, kvalitativní přestavbou buduje skelet, který tvoří celá paměť ve svém kontaktním silovém sepětí s Duší. Při tvůrčím myšlení postaví náš Nositel jen dílčí skelet na základě motivace (viz sdělení 10). Tvůrčí činnost je potom stálé hledání: toho správného skeletu a budování pravdivých prvků uvnitř toho správného skeletu. Hodnotná tvůrčí činnost často hodně bolí.

- Člověk se stane dobrým až vybudováním Nositele vyšších hodnot E a M, přičemž těchto lze spolehlivě dosáhnout i prostými prostředky: pravdivou spoluprací a láskou. Dodejme, že účinek těchto zdánlivě prostých až primitivních prostředků je dán tím, že ve skutečnosti mají absolutní kosmickou organizaci, jež i v  nejprostších úkonech staví plnohodnotnou konstrukci našeho Nositele. V tomto smyslu je třeba hledat východiska ze současné povrchnosti vyúsťující v honbě za penězi, často za cenu i těch největších prohřešení.

    Nositel 3:

                        1´ mozek člověka

                        2´ kvalita mozku

                        3´, 3 nervový systém

                        2 kvalita těla

                        1 tělo člověka

 

Hlavními prvky jsou tělo člověka (v postavení hmotného základu) a mozek člověka, jež je jeho kvalitativní nadstavbou – opačnou kategorií. Naše tělo je kategorií kvantitativní, mozek je kategorií kvalitativní. Tvrzení zdůvodněme:

- Obě kategorie mají tzv. induktivní organizaci, avšak kvalitativně symetrickou. Podle obecného uplatnění zákona kvalitativní symetrie musí existovat kvalitativně symetrické induktivní soustavy – kvalitativní a kvantitativní, neboť jinak by nebylo možné uskutečnit plnohodnotnou spolupráci na úrovni těchto nejdokonalejších systémů kosmu.

- Mozek člověka je organizací kvalitativní. Podstatou je:

        .. vývoj energetické hodnoty E a funkční hmotnosti M Nositele našeho mozku výše popsanými kvalitativními změnami jeho hlavních prvků 1, 1´vyúsťující v jejich relativistickém přiblížení

        .. vývoj v učební fázi se realizuje podle vzestupné větve křivky vývoje, vývoj ve fázi tvůrčí podle větve sestupné

        .. změna vývojové fáze se uskutečňuje motivací, systém má jediného Nositele.

- Tělo člověka je organizací kvantitativní, podstatou je:

                 .. vývoj E, M Nositele (je jím mitochondrie v každé buňce) se uskutečňuje změnou zaplnění vnitřku Nositele vodou. Zvětšování množství vody snižuje E, M, zmenšování množství vody uvnitř mitochondrie zvětšuje E, M Nositele.

                 .. vývoj ve fázi nedospělé (v podsvětelných rychlostech) se uskutečňuje podle sestupné větve křivky vývoje, kde snižování energie E těla člověka s postupem na vyšší kvalitativní úroveň se děje zaplňováním vnitřní části mitochondrií vodou s významem energetického prostředku pro fázi dospělou. (Poznamenejme, že v kvalitativní induktivní organizaci nedospělá fáze připravuje podmínky pro fázi dospělou budováním skeletu). Vývoj ve fázi dospělé se uskutečňuje štěpením vody v mitochondriích, jež je jediným zdrojem energie pro člověka v nadsvětelných rychlostech. Tím, že rozštěpením je voda z mitochondrie vypuzována a snižuje se její množství uvnitř mitochondrie, zvětšuje se energetická hodnota E každé buňky podle vzestupné větve křivky vývoje.

        - Změna vývojové fáze se uskutečňuje změnou životního prostředí, ve kterém je rozhodující funkční veličinou pohybové pole hmoty – gravitační indukce. Prostředí do rychlostí asi 1.10⁵ km/s je prostředím nedospělé existence, prostředí s rychlostí asi nad 7.10⁵ km/s je prostředím dospělé existence. Rychlosti 1 až 7.10⁵ km/s jsou přechodovými, ve kterých je funkční provoz buněk zpomalen.

Dodejme, že kvantitativní charakter organizace našeho těla způsobuje, že se kvalitativně nemění – tj. ani nestárne, jen se připravuje pro fázi opačnou. Starý člověk nemá své tkáně znehodnocené, jen má málo energie v důsledku vysokého stupně zaplnění mitochondrií vodou. Ovšem naopak toto velké množství vody ho činí připraveného na dlouhodobou dospělou existenci v nadsvětelných rychlostech s možností přepravit se nadsvětelnými rychlostmi na obrovské vzdálenosti mnoha a mnoha světelných let. To je ovšem výhoda jen pro KOSMICKY DOSPĚLÉHO ČLOVĚKA, kterému konstrukce buňky umožňuje neuvěřitelně bohatou existenci po dobu až tisíců let – zatímco ostatní, jak známo, umírají nedostatkem energie (nemocí) již ve svém prvním nedospělém vývoji.

Vraťme se však k vlastní funkci Nositele vývoje výše uvedených prvků. Člověk je komplexním systémem, ve kterém tělo člověka ve svém vzájemném spolupůsobení se svým mozkem je základní soustavou, soustavou I^o efektivnosti. Zdravá potrava je energetickým příkonem pro pravdivý vývoj v nedospělosti, pohyb a práce zvyšuje spolupůsobení hlavních prvků a zvyšuje tak naši energii s významem E, M Nositele. Růst těla a svalstva zvyšuje energii člověka, zvyšuje jeho funkční možnosti. Vyšší E, M se ovšem týká prvotního vývoje daného zejména růstem. Velký význam má pochopitelně sport, pracovní činnost, jež nutí ke koordinaci pohybu. A ty nejsou ničím jiným než relativistickým přibližováním hlavních prvků 1, 1´. V tomto směru člověk zvyšuje svou energii E a svou hmotnost M s významem funkčních možností celku. Avšak již od oplodnění vajíčka v těle matky naše buňky plní své mitochondrie vodou a tím snižují svůj pracovní výkon, čímž snižují tu rozhodující E, M člověka podle sestupné větve.

Kosmicky dospělá existence vyžaduje žít střídavě v podsvětelných i nadsvětelných rychlostech, tj. v opačných prostředích, které člověku dají možnost:

- vybrat si věk existence

- cyklickou existencí s mladistvou energií uskutečňovat své cíle, poznávat celý nekonečný prostor, osvojovat si stále nové dovednosti, rozvíjet kosmické systémy, které nám dovolí nejen dále rozvíjet své duchovní a tělesné dovednosti, ale zejména žít v nepředstavitelně dokonalých kosmických prostředích - opět v podsvětelných i nadsvětelných rychlostech. To vše je dostupné současným generacím, ovšem pod jednou podmínkou: rozvinutí naši kvality myšlení do kosmické dospělosti.

Naznačil jsem, že naše tělo a mozek tvoří soustavu I^o, tedy Nositele vývoje I^o efektivnosti. Přitom každý děj musí mít tři stupně efektivnosti. Definujme další dvě:

- II^o je dříve popsaný nositel našeho myšlení, naše paměť ve své vazbě s Duší. Dynamiku II^o způsobuje možnost změny vývojové fáze pouhou motivací. K tomu, abychom byli tvůrčí nepotřebujeme „nic“, jen se zamyslet, pravdivě se motivovat. Ve své představě můžeme putovat v nekonečném kosmu i prožívat krásu jednoduchých dějů. Ve smyslu II^o jsou všechny tyto zážitky ovšem pomíjivé. Proto III^o musí být dovršením možností života.

- III^o našeho vědomí je naše Duše – samozřejmě zbavená své „zátěže“ II^o, našeho těla. Po úmrtí a po očištění v Nulovém přechodu naše Duše přichází do prostředí Kosmického vědomí, které svou krásou a funkčními možnostmi předčí i nejfantastičtější představy. Podrobněji v dalších sděleních.

 

X. 1998    Ing. Zdeněk Hanák

Případné připomínky a dotazy prosím zasílejte na tuto adresu Ing. Zdeněk Hanák